Dějiny hospodářství českých zemí Od počátku industrializace do konce habsburské monarchie

Publikace přináší komplexní přehled českého hospodářství v širším rámci předlitavského hospodářství. Na teoreticky orientované dvě úvodní kapitoly a kapitoly věnované demografickému a sídelnímu vývoji navazuje část zaměřená na jednotlivé složky hospodářství – zemědělství, průmysl, dopravu, obchod a bankovnictví. V publikaci jsou zařazeny kapitoly o odborném školství, institucích a vědecké komunikaci. Knihu uzavírá kapitola o válečném hospodářství a doplňují ji četné statistické prameny, mapy a tabulky.PŘEDMLUVA / Ivan Jakubec - Zdeněk JindraI. ZÁKLADNÍ POJMY A DISKUTOVANÉ PROBLÉMY / Zdeněk JindraII. HLAVNÍ RYSY A HNACÍ SÍLY SOCIÁLNĚEKONOMICKÉHO VÝVOJE ČESKÝCH ZEMÍ / Zdeněk JindraIII. PRÁVNÍ VÝVOJ / Jan ŠternberkIV. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ, VÝVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY ČESKÝCH ZEMÍ1. Období 1815-1848 / Jaroslav Láník2. Období 1848-1914 / Ivan Jakubec3. Česká města v období 1830-1910 / Jaroslav Láník4. Etnicko-jazykové složení obyvatel českých zemí / Jaroslav LáníkV. VÝVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ /Antonín Kubačák 1. Období 1815-18482. Období 1848-1914VI. VÝVOJ PRŮMYSLU1. Obecná charakteristika 1815-1914 / Zdeněk Jindra - Ivan Jakubec2. Období 1815-1848 / Vývoj jednotlivých odvětví / František Dudek3. Období 1848-1914 / Vývoj jednotlivých odvětví / Jan JanákVII. VÝVOJ DOPRAVY A KOMUNIKACÍ / Milan HlavačkaVIII. VÝVOJ OBCHODU1. Období 1815-1848 / Milan Hlavačka2. Období 1848-1914 / Ivan JakubecIX. VÝVOJ PENĚŽNÍ A ÚVĚROVÉ SOUSTAVY / Jan Hájek1. Od konce 18. stol. do r. 18502. Od r. 1850 do konce 70. let 19. století3. Od konce 70. let do přelomu století 4. Od přelomu století do r. 1914X. HOSPODÁŘSKÁ A TECHNICKÁ KULTURA1. Technické (odborné) školství a další vzdělávací a vědecké instituce / Marcela Efmertová2. Vědecká komunikace, výstavy, inovace / Ivan JakubecXI. ČESKÉ ZEMĚ V RAKOUSKO-UHERSKÉM VÁLEČNÉM HOSPODÁŘSTVÍ 1914-1918 I Zdeněk Jindra 1. Hospodářská situace monarchie v předvečer světové války2. Hospodářské přípravy na válku3. Vznik, povaha a celkový vývoj válečného hospodářství4. Mobilizační krize a přechod k válečnému hospodářství5. Válečná konjunktura6. Situace v zemědělství a v zásobování obyvatelstva7. Financování války a vývoj bankovnictvíVÝBĚROVÝ SEZNAM LITERATURYPŘÍLOHYSTATISTICKÉ PRAMENY / Jaroslav LáníkMAPA ADMINISTRATIVNÍHO USPOŘÁDÁNÍ RAKOUSKO-UHERSKAMAPA ÚZEMNÍHO ROZSAHU OBCHODNÍCH A ŽIVNOSTENSKÝCH KOMOR NA ÚZEMÍ ČESKÝCH ZEMÍPŘEHLED HLAVNÍCH ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ V ČESKÝCH ZEMÍCHSCHÉMA VZNIKU PŘEDNÍCH STROJÍRENSKÝCH PODNIKŮ V ČESKÝCH ZEMÍCHRecenzia:"Cílem učebního textu bylo poskytnout studentům na knižním trhu chybějící přehled o hospodářském vývoji českých zemí v 19. století," uvádějí v předmluvě editoři této pěkné práce a správně upozorňují, že dílo "je jedním z prvních moderních pokusů o nástin hospodářského vývoje českých zemí v naší historiografii" (s. 8). S tím lze souhlasit; myslím, že i historikové přírodních a technických věd zde najdou spolehlivé informace pro své disciplíny.V první kapitole podává Z. Jindra Základní pojmy a diskutované problémy (s. 9 nn.); zde upozorňuje na proměny, které zaznamenalo v posledních létech množství základních pojmů hospodářských dějin jako jsou průmyslová revoluce, hospodářský růst, velká deprese apod. Autor vysvětluje poměry v českých zemích důsledně v širším kontextu. To platí i pro druhou Jindrovu kapitolu Hlavni rysy a hnací síly sociálně-ekonomického vývoje českých zemí (s. 31-53), kde sleduje demografické poměry, českou buržoazní společnost, úlohu aristokracie, rolnictva, vzdělanecké buržoazie, dělnictva, dále analyzuje přehledně cesty české industrializace. Právní vývoj sleduje v třetí kapitole J. Šternberk (s. 55 nn.), všímající si zejména živnostenského práva, sociálního zákonodárství a daňové politiky. Ve čtvrté kapitole analyzují Demografický vývoj, vývoj sídelní struktury českých zemí (s. 77 nn.) J. Láník a I. Jakubec, přičemž mj. se věnují problematice urbanizace a etnicko-jazykového složení obyvatelstva u nás.Další kapitoly jsou již věnovány speciálnějším tématům. A. Kubačák pojednal v páté kapitole o Vývoji zemědělství (s. 95 nn.) a Z. Jindra, I. Jakubec, F. Dudek a J. Janák v šesté, vůbec zde nejobsáhlejší kapitole prezentovali Vývoj průmyslu (s. 155-246). Kapitoly jsou rozčleněny podle jednotlivých odvětví a poskytují plastický přehled jejich vývoje a vzájemných vztahů a proporcí v průběhu 19. století. Autorem kapitoly (VII.) Vývoj dopravy a komunikací (s. 247 nn.) je M. Hlavačka, jenž se spolu s I. Jakubcem podílel na zpracování osmé kapitoly Vývoj obchodu (s. 273-316); Vývoj peněžní a úvěrové soustavy zpracoval v deváté kapitole (s. 317 nn.) J. Hájek. Důležitou, obecnějšími konotacemi nabitou kapitolu (X.) Hospodářská a technická kultura napsali M. Efmertová a I. Jakubec. Pojednáno je zde o odborném školství, vědeckých institucích, vědecké komunikaci, výstavách a inovacích. Zvláštní jev, vyvolaný první světovou válkou, popsal v XI. kapitole České země v rakousko-uherském válečném hospodářství 1914-1918 Z. Jindra; poukázal na nástup prvků ekonomického dirigismu a intenzivních státních zásahů (s. 389-438).Následuje soupis literatury (s. 439 nn.), zachycující i důležité tituly vydané v zahraničí, v přílohách (od s. 449) zpracoval J. Láník Statistické prameny; připojeno je i několik mapek a schéma vzniku předních strojírenských podniků.Všimněme si nyní, co může dát toto spolehlivé a pěkně napsané dílo historikům vědy a techniky. Pokud se nezabývají speciálními otázkami vědeckotechnického pozadí jednodivých průmyslových odvětví, jistě najdou hodně inspirace k zamyšlení nad obecnými problémy vývoje vědy a techniky v prvých dvou kapitolách, které sepsali editoři. Za zvlášť důležitou pro ně pokládám desátou kapitolu, kde je prezentována přehledně celá řada faktografických údajů, usnadňující rychlou orientaci. Je škoda, že práci chybí rejstřík (ten by ovšem značně rozšířil obsah díla i náklady), snad by se měla věnovat pozornost i pozoruhodným ekonomickým myslitelům jako byli J. Lexa z Aehrenthalu nebo G. Buquoy. Vcelku řečeno, jde o velice užitečný spis, který jistě usnadní studium hospodářských dějin a může s užitkem posloužit i odborníkům.Jan Janko, Dějiny věd a techniky XXXIX (2006), 4, str. 271-2Oběma houževnatým iniciátorům se podařilo dokončit a vydat dlouho očekávaný a upravovaný poslední - nejobsáhlejší - svazek čtyřdílné edice Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty UK. zachycující dlouhodobý vývoj hospodářství českých zemí v 19. a 20. století, na níž stejně jako na tomto naposled vydaném svazku spolupracoval široký tým členů ústavu a externích spolupracovníků.Trvale se přitom ukazuje, že k rozsáhlým projektům je u nás málo pohotových sil - univerzitní učitelé jsou přetížení výukou a jinde se "nezajímavým" hospodářským dějinám věnuje málo pozornosti.Edice Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK. dočasně skončila před léty svazkem, který se zabýval hospodářskými dějinami první republiky, a částečně se tak překryla s druhým velkým projektem: Hospodářskými a sociálními dějinami Československa od roku 1918 do roku 1992 stejně velkého kolektivu autorů vedeného profesionálním ekonomem V. Průchou. Z plánované dvoudílné knihy zatím vyšel v roce 2004 první svazek. Česká historiografie tak bude mít konečně souvisle a přehledně zpracovány hospodářské dějiny až do nedávné minulosti.Recenzovaná kniha je rozdělena do jedenácti kapitol: 1. Základní pojmy a diskutované problémy (Z. Jindra), 2. Hlavní rysy a hnací síly sociálněekonomického vývoje českých zemí (Z. Jindra), 3. Právní vývoj (J. Štemberk), 4. Demografický vývoj, vývoj sídelní struktury českých zemí (J. Láník), 5. Vývoj zemědělství (A. Kubačák), 6. Vývoj průmyslu (Obecná charakteristika: Z. Jindra, 1. Jakubec; 1815-1848: K Dudek; 1848-1914: J. Janák), 7. Vývoj dopravy a komunikací (M. Hlavačka), 8. Vývoj obchodu (1815-1848: M. Hlavačka; 1848-1914: 1. Jakubec), 9. Vývoj peněžní a úvěrové soustavy (J. Hájek), 10. Hospodářská a technická kultura (školství a věda: M. Efinertová; vědecká komunikace, výstavy, inovace: I. Jakubec), 11. České země v rakouském válečném hospodářství (Z. Jindra). Kniha pak dál obsahuje Výběrový seznam literatury. Přílohy, Statistické prameny (přehled zpracoval J, Láník) a několik kartogramů a schémat. Texty pochopitelně obsahují množství tabulek a grafů.V první kapitole podává autor přehled současných badatelských problémů evropských hospodářských dějin (pojem industrializace a průmyslové revoluce, hospodářského růstu a jeho podmínek, agrární revoluce, revoluce v komunikacích a službách, teorie "velké deprese", "druhé průmyslové revoluce" a pojem organizovaného kapitalismu).Velmi udivující je druhá kapitola (o "hnacích silách"), která už od první věty až do konce budí dojem, jako by kniha měla být hospodářskými dějinami jen národu českého, a kromě toho zčásti využívá zastaralou literaturu (o hospodaření šlechty, národním obrození, ale i o dalších jevech hospodářského vývoje českých zemí: "přední (tj. metropolní a někteří přidružení) historici" nečtou, co píši ti "zadní" (z venkova).Ani tady není vyloženo, proč byl jako základní mezník zvolen rok 1815, v naší historiografii dost neobvyklý.Velmi vhodné je zarazená kapitola o dosud v české, zvlášť hospodárské a sociální historiografii zanedbávaném právním vývoji, kde jsou připojeny i informace o daňovém systému, V krátké kapitole ani nebylo možné zkoumat konkrétní vliv daňového zatížení na ekonomiku. Stejné se ovšem v dalších kapitolách nezkoumá, "co co stálo" -jaké byly výrobní náklady-a hospodářské výsledky: zisky a ostatní důchody.Autor čtvrté kapitoly mohl využít dost rozsáhlých výsledku historické demografie, která se i za socialismu rozvíjela, i svých vlastních výzkumů o městech. Dvacetistránková kapitola je napsána živé a přehledné a vedle základních tendencí vývoje populace se stručné zabývá i pracovními migracemi, hlavními změnami sociální skladby a zvlášť regionální diferenciaci populačního a ekonomického vývoje.Následující kapitola o zemědělství má 60 stran, z nichž však jen čtyŕi se týkají značné obecného výkladu o období od roku 1815 do roku 1848. Nasleduje výklad o významu zrušení poddanství, o počátcích kapitalistického zemědělství po roce 1848, kde je velká pozornost věnovaná technologii a majetkovému rozvrstvení na venkově - ovšem až podle sčítání země-dělských závodů z roku 1902. Další podkapitoly se zabývají jednotlivými obory zemědělské výroby i lesnictvím a zemědělským průmyslem a poskytují množství konkrétních informací i dat o významu zemědělství pro národní hospodářství českých zemí.Značné faktografická rozsáhlá kapitola o vývoji průmyslu si vyžádala zpracování obecného úvodu, který napsali Z. Jindra a I. Jakubec. Zabývají se v něm právě obecnými národohospodářskými problémy, které ostatní autori vynechali: zejména celkovým procesem industrializace, problémy hospodárského růstu českých zemí, mj. "velkou depresí" poslední čtvrtiny 19. století - která české země postihla jen redukované, koncentrací průmyslu a hospodářskými výsledky, zvlášť velikostí hrubého národního produktu, kde nakonec mohli využít i nejnovějších výzkumů (Goode 1994), zpětně specifikovaných i pro území dnešní České republiky, tedy pro české země v porovnání s velkými evropskými ekonomikami. Tato významná kapitola nahrazuje závěr knihy se všeobecným zhodnocením. Kapitola o vývoji průmyslu do roku 1848 má jen 21 stran - v tom se odrazil nezájem socialistické historiografie o období "úpadku feudalismu", ale asi i koncepce knihy, preferující období rozvinuté industrializace. Je rozdělená podle odvětví a na prvním místé je nejdůležitéjší - textil a jeho obory. Jejich vývoj se líčí celkem standardním způsobem: podíl na celkové výrobě, zaměstnanost, technické inovace, průběh průmyslové revoluce v oboru. Kapitola byla napsána už na začátku 90. let a tak nebyla využita novější literatura. Pak následuje stejným způsobem zpracované vylíčení vývoje potravinářského průmyslu (cukrovarnictví, pivovarnictví, mlynářství) a pak báňský průmysl: homictví a hutnictví, jimž jsou ovšem - přibližně ůměrné dobovému významu - věnovaný jen tři strany. Následuje strojírenství, sklářství, výroba stavebních hmot a papírenství.Dalších čtyřicet stran pak zaujímá vývoj průmyslu v období 1848 - 1914, zpracovaný v přibližně stejném pořadí odvětví. Tato partie knihy je až přeplněna dílčími faktografickými údaji, čísly a letopočty, takže autor pokládal za potřebné připojit obecnější závěr, v němž se zabývá hlavními celkovými změnami: ve významu odvětví, rozmístění výroby, v počtech pra-covních sil, v podílu národností na investovaném kapitálu, v koncentraci dělnictva a výroby, podílu českých zemí na předlitavské průmyslové výrobě. Oběma podkapitolám o průmyslu dost chybí základní "hnací síla" - podnikatel, ale i některé další činitele: surovinová základna, kvalifikace, údaje o investicích, produktivitě a výnosech, ale i sofistikovanéjší výklad o technice.Dvacet pět stran je věnováno vývoji dopravy a komunikaci. Živě a erudovaně napsaná kapitola o dopravě s mnoha zajímavými podrobnostmi postupuje chronologicky od dokončování silniční sítě přes železniční dopravu - s tabulkami doby vzniku jednotlivých tratí - lodní dopravu, poštu a zavádění telegrafu a telefonů až k počátkům automobilismu a letectví, ale jen namátkou jsou změněny ceny a rychlosti dopravních služeb a úplne chybí případná pod-kapitola o tarifech - tj. právě "co co stálo": přitom je známo, že zvlášť rakouská železniční loprava byla údajně nejdražší v Evropé a po novém zestátnění železnic v roce 1910 se to ještě zhoršilo. Drahá doprava, vysoké dané, nedostatek penéz k investicím a z toho plynoucí technické opožďování byly jedny z příčin nízké výkonnosti ekonomiky v Českých zemích i v monarchii.Těžko se píše o obchodě, protože se o ném zachovalo málo archivního materiálu a statistických dat zvlášť o vnitřním obchodě; autoři příslušné kapitoly si pomohli sledovaním obchodního a částečné i celního zákonodárství a dost rozsáhlým výkladem základních pojmů. Období do roku 1848 je jako v některých jiných kapitolách odbyto čtyřmi stránkami přesto, že z velké části právě obchodníci té doby akumulovali kapitál, později investovaný do výroby a dopravy; potom však autor v kratších i delších podkapitolách sleduje jednotlivé obory a složky obchodní činnosti, mimo jiné i prodejní a nákupní družstevnictví, ale jen velmi vzdálené se přibližuje sledování spotřebních zvyklostí, které měl uspokojovat právě obchod; nezmiňuje se o obchodním úvěru ani obchodním zisku; zato o vývozu a dovozu kapitálu a dost podrobně o zahraničním obchodě. Informací pochopitelně přibývá s rozvojem obchodu v posledních sledovaných desetiletích.Peněžnictví je věnováno skoro padesát stran a výklad je rozdělen do čtyř chronologických oddílů, kde se autor sympaticky vydal nazpět až na konec 18. století. Protože postupoval i chronologicky, nerozdrobil se mu výklad a mohl sledovat vývojové souvislosti a celkové ten-dence vývoje oboru od poskytování soukromého úvěru přes spořitelny a záložny k akciovým bankám "první generace" z poloviny 19. století a k pozdějšímu rozvoji velkobank investu-jících do velkoprůmyslu. Kapitola o bankách je založena z velké části na autorově vlastním novém výzkumu, u nás nové tematiky, už nezatíženém marxistickou dogmatikou, a je jednou z nejpromyšlenějších částí knihy.Kapitola o školství podává vedle informací o vývoji systému školství v monarchii zda-řilý přehled o středním a vysokém technickém školství, kapitola o informacích na několika stranách seriózně informující přehled odborného tisku, výstavní, osvětové a spolkové činnosti v oblasti ekonomiky. Kapitola o informační infrastruktuře ekonomiky by si jistě byla zaslou-žila víc místa - zároveň je to ovšem problematika těžko zpracovatelná a nová.Kapitola o první světové válce je snad nejlepší přehled tehdejší válečné ekonomiky, který u nás vznikl. Týká se sice z největší části celé monarchie, ale zato je tu válečná ekonomika a zvlášť výchozí pozice Rakouska-Uherska sledována v širokém rámci nejen ekonomických, ale i mocenskopolitických i vnitropolitických a sociálních podmínek. Teprve pak se sledují jednotlivé prvky a vývoj situace, dost rozsáhle zvlášť válečná konjunktura, ale i financování války. Mimochodem teprve tady se čtenáŕ doví alespoň v základě, co vynechali autoři kapitol o průmyslu, totiž o surovinovém vybavení monarchie.Místo rozboru stavu výzkumu redaktoři připojili na konec výběrový seznam literatury.Kniha nemá obligátní závěr. Ten musíme hledat jednak v úvodní (druhé) kapitole Z. Jin-dry, jednak v úvodu k líčení vývoje průmyslu, který společně napsali oba redaktoři.Právě tyto kapitoly se spolu s kapitolou o peněžnictví a o populačním vývoji a městech prospešně liší od často dost faktografického pojetí knihy, zabývající se dosud zřejmě nejdůle-žitějším obdobím hospodářského vývoje českých zemí - industrializací.Kniha poskytuje zvlášť základní informace o tomto období, významně zaplňuje nepříjemnou mezeru v naší historiografii a současné poskytuje množství námětů k dalšímu výzkumu.Jiří Matějček, Slezský ústav SZM v Opavě, č. 3/2006, str. 225-227Posuzovaná práce je výsledkem dlouhodobého úsilí, historiku hospodářských dějin s cílem po skytnout ucelený text dlouhého časového období, který dosud v naší historiografii chyběl. Prof. Dr. Zdeňku Jindrovi, CSc. a doc. Dr. Ivanu Jakubcovi, CSc. jako vedoucím badatelského týmu se podařilo pro napsání tohoto díla .ískat široký kolektiv dalších osmi erudovaných badatelů ze špičkových pracovišť a vytvořit tak základní předpoklady pro úspěšné zvládnutí tohoto nelehkého úkolu.Kladem celé práce je schopnost objasnit ekonomický vývoj z pohledu různých ovlivňujících aspektů, včetně provázanosti s poměry politickými a pro české země specifickými důsledky národnostními. V tom vidím její zvlášť důležitý přínos.Předností tohoto kolektivního díla je i kvalita jeho rozvržení. Obsahově je rozčleněno do jedenácti kapitol. První dvě z nich jsou věnovány základním teoretickým a koncepčním otázkám s prezentací současných výsledků bádání ve světovém měřítku, včetně otevřených problémů i různých přístupů k jejich řešení. Mohly být takto napsány jen s širokou á hlubokou znalostí špičkové světové odborné literatury a díky zahraničním kontaktům.Po velmi zajímavých a potřebných kapitolách, které poskytují charakteristiku právního prostředí a demografického vývoje, následují kapitoly s důkladným rozborem jednotlivých sektorů národního hospodářství, tj. zemědělství, průmyslu, dopravě včetně komunikací, obchodu i peněžní a úvěrové soustavě. Většina z nich je členěna do dvou hlavních časových úseků, kdy je jako předěl logický chápána revoluce 1848. Poskytují nejen souhrn zásadních informací, dokládaných značným množstvím, zpracovaných tabulek, ale vedou k pochopení obecných i specifických rysů hospodářského vývoje našich zemí v širším evropském kontextu. Přínosem je i snaha objektivně v nich poměřit vývoj e konomické síly českého a německého podnikání.Důležité je, že nebyla opominuta i problematika vývoje technického /odborného/ školství, vzdělávacích a vědeckých institucí, vědecké komunikace, výstavnictví a inovací, zařazených pod souhrnným názvem hospodářská a technická kultura. Tato část má své hluboké opodstatnění, které vychází z moderní koncepce chápání rozhodujících faktorů pro hospodářský vývoj společnosti.Jedenáctá kapitola je věnována našemu hospodářství za 1. světové války. V ní lze zejména vyzvednout výchozí ekonomický rozbor důvodu politické spolupráce habsburské monarchie s Německem v širším rámci hospodářské situace. Ha základě zcela konkrétních fakt je možné posoudit specifický vývoj ekonomického stavu v průběhu tohoto válečného konfliktu a jeho důsledků pro české země. Časově tato kapitola celou práci uzavírá a svou hodnotou patří k jejím excelentním částem.Důležitým doplňkem je pak část věnovaná využívání statistických pramenů, které jsou pro posuzování hospodářského vývoje tak důležité. Připojený seznam literatury zahrnuje výběr více než 200 titulů, rozčleněný přes přehledy a obecně zaměřené práce na ty, které se týkají oborů jednotlivých kapitol. Poskytuje tak čtenáři možnost rozšířit si své znalosti z různých oblastí hospodářských dějin, práce má i přílohovou část, umožňující zejména mapovou orientaci.Celkově lze posuzované dílo hodnotit jako velmi zdařilé a nejen pro obor hospodářských dějin jako mimořádně přínosné. Jeho úroveň je taková, že by si zasloužilo po drobných úpravách a případném rozšíření o obrazovou část vydat jako prestižní vědeckou publikaci, kterou stále ještě naše historiografie postrádá.Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Jana Englová, CSc.